LEKTOR: RNDr. EMIL PÁLEŠ, CSc.

ANOTACE

Současné krize – finanční, ekologická, humanitární, politická – mají společný kořen v krizi morální. Lidská civilizace je umožněna spoluprací a spolupráce je možná jen díky společně sdíleným hodnotám, ideálům a mravním představám. Tento mravní svorník společnosti se v dnešní době rozpadl. Technické a přírodovědné myšlení máme na vysoké úrovni, ale zakrněla naše schopnost morálního uvažování a tvorby mravních pojmů. V důsledku toho trpíme bezmocností a neschopností kolektivně, politicky jednat i tváří v tvář evidentním katastrofám.

V minulosti morální páteř držící jednotlivé kultury pohromadě tvořil náboženský kult. V kultech hrdinů, božstev, andělů a démonů byly obrazně zachyceny normy a poznání o povaze člověka, společnosti a přírody. Středověká nauka o andělech, která tento kult vyjadřuje nejplnější, obsahuje moudrost o vývoji individuální i kolektivní psychiky, o typech osobností, typech kultur a jejich zákonitém střídání, stejně jako o vzniku a zániku druhů v přírodě. V průběhu kurzu si přiblížíme její základní principy a ukážeme si, že její pochopení se nám může stát inspirací a výchozím bodem pro vlastní morální uvažování i dnes. Zamyslíme se nad tím, jak by v dnešní době měla vypadat odpovídající verze takového “kultu” spojující moderní vědecké poznatky s mystickou tradicí, a mravní vůli s estetickým cítěním a jasným myšlením.

 

OBSAH WORKSHOPU

Nauka o nebeských hierarchiích vyplynula z úsilí středověkých lidí o integrální světonázor, který sjednocoval pohled na člověka, dějiny a přírodu a korunoval je jejich společným smyslem. Vysvětlíme si, čeho se tato nauka týkala a konfrontujeme ji s poznatky, ke kterým dospěla moderní věda. Poznáme, jak nám rytmy v dějinách, v přírodě a v lidské biografii pomáhají identifikovat čisté archetypy – základní síly utvářející duševní život člověka – které se svými specifickými kvalitami, proměnami a vzájemnými vztahy se dají přirovnat k chemickým prvkům. Ukážeme si na příkladech, jak převahou jedné z těchto sil nad ostatními vznikají různé typy osobností a typy kultur se svým typickým osudem. Příliš jednostranný vývoj vede k poruchám osobnosti a sociálním neduhům (ty obrazně zachycovala stará démonologie). Zjistíme, že úsilí o všestrannost a rovnováhu všech duševních principů patří k předpokladům tvořivosti a vnitřní svobody.

Jelikož duševní procesy jsou spjaty s tělesnými, střídání duševních dominant v kolektivním vědomí se projevuje i v dobové konstituci a chorobách. V průběhu evoluce se duševní vzorce zhmotňovaly do stavby orgánů a utvářely geologické období analogické kulturním obdobím. Na rozdíl od dnes převládajících koncepcí založených na různých druzích determinismu, kde člověk je výsledkem jemu cizích a vnějších okolností, naše pozorování nás dovedou k takovému pohledu na lidskou biografii, kulturu a přírodu, kde příčinnost pramení zevnitř ven a události se začínají ve svobodném středu člověka.

  1. Sedm druhů inteligence, základní emoce a typy osobnosti. Jejich zobrazení v sedmici antických bohů, archandělů a démonů.
  2. Psychosomatika a řeč těla. Fyziognomie, fyziologie, neurověda.
  3. Původ archetypů v geologických obdobích evoluce. Evoluční konvergence.
  4. Různorodost hodnot a náboženských kultů. Mravní logiky.
  5. Estetické styly v dějinách umění. Jak estetika určuje individuální biografii.
  6. Změny vědeckých paradigmat. Světonázorová intuice.
  7. Cyklické střídání politických ústav. Nezbytnost osudových cyklů.
  8. Vzájemné vztahy mezi archetypy, jejich vývoj a metamorfózy.
  9. Prameny tvořivosti. Rozkvěty a úpadky kultur. Osobní štěstí.
  10. Zdraví těla, duše a společnosti chápáno jako harmonický střed všech sedmi archetypálních sil. Podněty pro výchovu, sebevýchovu a kulturu dialogu v současnosti. 

 

LITERATURA

Páleš, E. (2004): Angelológia dejín. Synchronicita a periodicita v dejinách (zv. I.). Sophia
Páleš, E. (2012): Angelológia dejín. Synchronicita a periodicita v dejinách (zv. II.). Sophia
Haidt, J. (2013): Morálka lidské mysli. Proč lidstvo rozděluje politika a náboženství. Dybbuk.
Kahnemann, D. (2012): Myšlení rychlé a pomalé. Jan Melvil.