Leo Crlík

Permakultura, ekovesnice, komunity. Tato slova se dnes postupně začínajú stále více dostávat do společenského povědomí. Ty ale koncepty a postupy jež se s nimi spájejí rozvíjíš už řadu let. Jak ses k těmto tématům dostal?

Moje první dcera měla podezření na astma a měla brát podle klasické medicíny doživotně léky. S tím jsem se se svou ženou nedokázal smířit. Zaměřili jsme se na alternativní medicínu, kde od fyzického těla jsme se dostali až k léčení samotného ducha. Toto nové objevování života mě nenápadně postrčilo na duchovní cestu, která mě dovedla až ke kolapsu mých životních hodnot postavených na materialistickém a v této chvílí převládajícím vnímání světa a časoprostoru. 

Po týdenním pobytu ve tmě, kdy jsem prožil podstatu bytí a uvědomil jsem si díky tomuto prožitku kdo vlastně jsem, jsem začal svět vnímat jinak, ve své propojenosti a jednotě. Postupné přijímání současného stavu světa mi otevřelo cestu k nově vznikajícím směrům – vědomému vzdělávání, přírodnímu stavitelství, ekologickému zemědělství, celostnímu přístupu k podnikání, solidární ekonomice, lokálním měnám, komunitní spolupráci a dalším, které je právě obsaženo v rozšířeném vnímání permakultury. Pokud budeme chtít permakulturu praktikovat společně s dalšími lidmi jsme na cestě k vyšší úrovni integrace – ekovesnicím, vědomým komunitám a udržitelnému vědomému komunitnímu způsobu života, postaveném na novém celostně – integrálním pohledu na svět.

Jak naši dobu vnímáš a jaké jsou podle tebe hlavní výzvy, které jako společnost musíme překonat?

Lidstvo je v tuto chvíli ve slepé uličce. Stávající oddělený způsob života od přírody vycházející z materialisticko – mechanického vnímání světa přispívá k degradaci planety, ztrátě diversity, klimatickým změnám a finančním i ekonomickým krizím. Sociální oddělenost vede k násilí, nevraživosti, vzrůstající konkurenci, autoritářským režimům a celkově směřuje k záhubě našeho druhu.

Podstatnou výzvou každého z nás je transcendence sebe sama v jednotě bytí a konání a posunu ve vnímání světa a tohoto časoprostoru celostně, holisticky, integrálně. Tato proměna vnímání sebe sama jako součástí vyššího celku může vést k inovativním řešením, které jsou v souladu s přírodou, planetou, lidmi, společností a prakticky se vším co je a může být. Bez této transcendence budou naše řešení pouze kosmetické.

Výzvou naší společnosti je transformace ve všech oblastech. Často se mluví o udržitelnosti ekologické, ekonomické a sociální. Vnímám však, že je potřeba jít dále a posunout se k regeneraci planety Země a společnosti. Konkrétně se jedná o oblasti fungování demokracie, základních práv a svobod nejen lidí, ale i zvířat a rostlin, péči o krajinu, zemědělství, stavitelství, průmysl, dopravu, energetiku, peněžní a ekonomický systém, fungování měst a obcí, spolupráci, podnikání, účetnictví, ukazatelů vývoje (nahrazení HDP), média a sociální sítě, právo, kultura, zdravotnictví nebo vzdělávání.

Jaké jsou podle tebe zásadní znalosti a dovednosti, kterými by měl dnes člověk disponovat? Do jaké míry dnešní vzdělávání žáků na tyto dovednosti připravuje?

Jako klíčovou dovednost vnímám kladení si správných otázek a nacházení odpovědí v současném světě, a to nejen ve vnějším světě, ale i ve svém nitru. Co je podstatou vzdělávání? Příprava na vědomý dospělácký život. Formou dotazování, diskusí, pozorování, sdílení, prožívání a uvědomování můžeme nacházet odpovědi na životní otázky: Jaký život bych chtěl mít? Co potřebuji pro dospělácký život? V čem spočívá má jedinečnost? Jaké je mé celoživotní poslání?

Samotné zaměření se na sebe sama s cílem rozvinutí sebepřijetí a sebelásky a zvědomění lidských hodnot jako je důvěra, zodpovědnost a svoboda vedoucí k nalezení vnitřního klidu a míru je nutným krokem a zároveň základem pro přirozený život v souladu s ostatními lidmi a přírodou. Následně můžeme nacházet svou cestu životem, která bude postupně rozvíjena v následujících oblastech:

  • Jak žít v souladu sám se sebou? Cesta poznání sebe sama
  • Jak žít v souladu s ostatními? Poznání a rozvoj společenských dovedností
  • Jak žít v souladu s přírodou? Poznání a objevování zákonitostí přírody a planety Země
  • Jak být živým světlem? Propojení předchozích tří oblastí do přirozenosti bytí

Současný vzdělávací systém se zaměřuje většinou na získávání znalostí v určitých oddělených oblastech, nikoliv na rozvoj sebe vědomé osobnosti, osvojování dovedností duchovních, duševních, mentálních a fyzických a naslouchání svého nitra, které je pak základem pro další rozvoj. 

S tím, co víš a o co se v soukromém i profesionálním životě snažíš, jak vnímáš tento program?

Tento pilotní program je unikátní ve svém transdisciplinárním rozsahu, který rozšiřuje právě o úroveň spirituality – celostního vnímání světa. Toto rozšíření je z mého pohledu klíčové k nastartování vnitřních procesů transcendence sebe sama a zároveň přirozenému nacházení udržitelných a regenerujících řešení pro všechny oblasti našeho života. Nejedná se o specializované kurzy, ale o propojení zdánlivě nepropojitelných oblastí do souvislostí, které si můžeme začít uvědomovat a zakoušet svými smysly, pocity a prožitky právě tehdy, když se na ně začneme dívat z různých úhlů pohledu. Otevírá velké výzvy lidstva, zároveň jako přes klíčovou dírku odkrývá již ověřená řešení a nechává prostor účastníkům najít si svou vlastní cestu životem přes osobnostní transformaci. Moc se na něj těším, nejen jako průvodce, ale zároveň i jako účastník.  

Proč myslíš, že právě tvůj workshop byl zařazen do série kurzů a workshop, které spolu tvoří balík v podobě tohoto jednoletého programu?

Permakultura vychází právě z celostního vnímání světa a ukazuje způsob jak díky své etice a permakulturním postojům rozvinout schopnost najít udržitelná a regenerativní řešení, která jsou v souladu s lidmi a přírodou. Inspiruje se přírodou, rozvíjí spolupráci s ní a následně své principy rozšiřuje do jakékoliv oblasti našeho života. Je to také jedna ze základních úspěšných cest, na které staví svá systémová řešení ekovesnice – inovativní komunitní projekty, které na úrovni vesnic ukazují udržitelný způsob života v oblasti sociální, ekologické i ekonomické. Ty jsou následně inspirací k udržitelnosti a cílové transformaci pro stávající neudržitelná města a obce. Permakulturu a ekovesnice vnímám jako praktický a světem ověřený základ pro celkovou transformaci celé společnosti.

Proč je podle tebe důležité, aby lidé měli zvládnutý obsah tvého workshopu?

Rozšíření způsobu jak se dívat na svět jinak pomocí permakultury, nacházet udržitelná řešení, ukázat již ověřené příklady ostatním nejen z oblasti permakultury ale i ekovesnic a komunitního života, a předat tyto dovednosti dalším vědomým tvůrcům nového udržitelného způsobu života vnímám jako jednu z důležitých cest ke zrychlení celkové transformace společnosti a připojení se k celosvětovému hnutí za lidskost a udržitelnost. Praktická část permakultury v systémovém řešení v podobě inovativních komunitních projektů – ekovesnic je také inspirací, kam se lidstvo v této oblasti již posunulo a kde je možné s dalšími řešeními pokračovat. Jsme stále na cestě přes udržitelnost k regeneraci planety. Tu můžeme jít buď sami nebo společně přes sdílení, vzájemné obohacování a spolupráci. Kurz permakultury a workshop návrh udržitelných komunit – ekovesnic poskytuje nejen praktická řešení ale i návod jak předat dále tyto znalosti a dovednosti dalším účastníkům.

Pokud by si měl co nejvýstižněji formulovat co bude ovládat absolvent tvého kurzu a workshopu, co by to bylo?

Odnese si základní permakulturní dovednosti od pozorování a rozšíření celostního vnímání světa až po zodpovědné vyhodnocování, které je možné použít pro jakoukoliv oblast našeho života. Bude vědět, kde se inspirovat úspěšnými řešeními z permakultury (práce s vodu, půdou, nebo kompostování), permakulturního designu ekovesnice, ekologického stavitelství, permakulturní ekonomiky, sociální permakultury, ekovesnic i komunitního života v souladu s přírodou. Bude mít základ ve vědomé spolupráci postavené na sociokracii, jak nastavit nehierarchický způsob rozhodování a fungování organizace, dospět ke společné vizi pomocí dragon dreamingu i jak se vypořádat s konflikty vycházející z jedinečnosti každého z nás.

Naučí se také vnímat věci v širších souvislostech, uvědomit si, že jsme neoddělitelně propojeni jak mezi sebou navzájem tak s přírodou a planetou Zemí, inspirovat se jak já sám mohu přispět k celkové transformaci ve svém soukromém i profesním životě i jak prakticky promítnout permakulturu do svého života. Inovativní formy spolupráce od sociokracie, hlubokého sdílení či posun ve vnímání světa mohou posunout jakékoliv týmy blíže k vědomé spolupráci postavené na důvěře, zodpovědnosti a svobodě. Zároveň praktická prožitková část tvoření v přírodě posune účastníky na novou vědomou úroveň poznání, kdy již nebude vnímat přírodu jako něco odděleného od sebe sama, ale naváže hlubší vztah, který může vést k dalšímu posunu v transformaci životních hodnot a celkovém nasměrování dalšího profesního života.